Dělení atmosféry na vrstvy podle závislosti teploty na výšce je nejpoužívanější. Dnes už víme, že teplota s rostoucí výškou ne vždy klesá. O příčinách a důsledcích nerovnoměrnosti teploty ve vrstvách atmosféry píšeme rovněž v podkapitole Teplotní inverze. Podle průběhu terloty rozlišujeme tyto vrstvy
Teplotní inverze je jev počasí, při kterém je vrstva atmosféry mnohem chladnější nebo teplejší, než by měla být. Nejpozoruhodnější je, že teplotní inverze sestávají ze studeného vzduchu, který se tvoří pod ním nebo je překonán vrstvou teplého vzduchu, což účinně zachycuje studený vzduch na místě.
Čtěte Wikipedii o tématu Teplotní inverze: Inverze teploty vzduchu neboli teplotní inverze je meteorologický jev (viz inverze v meteorologii), kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. Podle eMS - zvláštní případ vertikálního rozložení teploty vzduchu, při kterém v určité vrstvě atmosféry, v tzv. inverzní vrstvě, teplota
Z tohoto důvodu mnoho z těchto měst a další pracují na snížení znečištění ovzduší. Chcete-li tyto změny co nejlépe využít a omezit smog v přítomnosti teplotní inverze, je třeba nejprve porozumět všechny aspekty tohoto jevu, což z něj dělá důležitou součást studia meteorologie, významné podpole uvnitř zeměpis.
teplotní inverze Jakákoli inverze vede ke zhoršení stavu ovzduší, v přízemních inverzích nedochází k odvětrání přízemních exhalací, ale polutanty z výškových komínů se k zemi nedostanou, pro výškové inverze je důležitá výška jejich dolní hranice. ráz počasí
Závislost odporu termistoru na teplotě je silně nelineární a lze ji vyjádřit přibližným vztahem: T B ARe 0 11 0 TT B RRe 2 1 21 21 R R TT TT B ln (1) kde R (Ω) je odpor termistoru, T (K) teplota, B (K) tzv. teplotní konstanta, A (Ω) konstanta závislá na geometrickém tva-ru a materiálu senzoru. Termistor bývá charakterizován VzyVfA2.